Proč všichni tak křičí? – stejně jednou přijde ticho
nakreslil Mirek Vostrý
Bohužel naše švejkovství, které jsme v dobách minulých a dávno minulých v sobě mistrně vypěstovali, aby národ a jedinec přežil, se nám dnes mstí tím, že zapomínáme na to, že jedině my sami jsme strůjci toho, co se nám děje. Že za vše co uděláme sobě, v mnoha případech spíše, co neuděláme sobě či pro sebe (pro sebe míním i pro druhé), budeme odměněni.
Tohle není vina jen vlády Habsburků, komunistů, či jiných světských pánů, kteří tady po staletí vládli, tady mají vinu i nejrůznější církevní instituce, ale i dnešní vládnoucí špičky. Vina všech je v tom, že lidi učí a snaží se na ně působit tak, že mají potlačovat své ego, že mají potlačit své touhy a mají se sklonit před svým pánem. Schovávají se za pána na nebesích či na trůnu, ale přitom míní sebe. Protože jinak by nemohli dávat rozhřešení a odpustky atd., protože odpustit si můžeme jen my sami, skrze toho, nebo to, co je nad námi všemi. Kdo jsem, abych soudil, že?
Abychom ale tohle pochopili, musíme k tomu dospět, musíme prozřít a to je těžké, když vám říkají: „Pozor, pozor, tady už se chováš příliš egoisticky, tady už příliš myslíš jen na sebe, mysli víc na druhé, mysli víc na pána." Přitom myslí: „Mysli víc na trest, který tě stihne, když věci nebudeš dělat tak, jak ti nařizujeme." Schovávají se za pána, za zákony, které však platí jen na ty dole, oni jsou pověřeni pánem hlídat boží zákony, nebo námi pověřeni je vytvářet a uplatňovat a tudíž jsou nad nimi a řídit se jimi nemusí.
Pěkně zvrácená logika, jen co je pravda!
Pak se není čemu divit, že sotva někdo začíná vyrůstat nad stádo, které si ti vládnoucí pěkně srovnali do latě, nebo podle latě, hned dostane po kušně, aby mlčel, že ti co zatahují krky, aby nepřečnívali, je zatáhnou raději ještě víc. Většina lidí si pak řekne: „Stejně tím, zda půjdu volit, nebo nepůjdu volit nic nezměním, protože ti nahoře si to zase udělají po svém." Mají pravdu, pokud to necháme, tak jak to je, ONI si to zase udělají po svém.
NE však proto, že oni už jsou takoví, ale proto, že MY jsme je to nechali takto udělat. Že jsme tím, že jsme nevyjádřili svůj názor, je nechali tím víc vyřvávat, protože oni potřebují slyšet křik. Oni se totiž ticha bojí, protože v tichu člověk začne meditovat, začne přemýšlet a on by v tom tichu mohl přijít i na to, že ONI jsou tu vlastně úplně k ničemu a že si dovede představit společnost a svět jinak, lépe. Že si dokáže představit svět jako platformu, kde lidé v klidu vyslechnou jeden druhého, zváží náměty a argumenty a pokud jsou argumenty a nápady dobré, přijmu je bez ohledu na to, zda s nimi jako první přišel Mirek, Václav nebo Jirka.
Bojí se ticha taky proto, že v tichu najednou člověk začne růst, začne si uvědomovat kdo je, co je a začne podle toho žít, stane se z něj OSOBNOST. AŽ nastane na chvíli tohle životodárné ticho a lidé si začnou uvědomovat svou vlastní vnitřní sílu, pak teprve začne na světě pořádný tanec, tanec dervišů, jež způsobí takový vír, že všechny ty křiklouny z předvolebních pódií odnese do pekel.
A byl den sedmý a bylo ticho jak v kostele, jak o polednách na krásné rozkvetlé, sluncem zalité louce. Bylo ticho, které jen tu a tam přerušil zpěv ptáčka, bzukot čmeláka, ševelící vítr a v dáli hřmící vodopád a bylo to dobré a člověk mohl začít žít pravdu.
Pravdu vám nikdo nepředá, ale pokud vynaloží maximální úsilí ve snaze jí vyslovit, může v posluchači probudit touhu poznat to, co je nevyslovitelné. Vyprovokuje jeho žízeň. Žízeň je ve vás latentně přítomná, potřebujete jen trochu provokace. Objevíte tedy svou žízeň: nejste blažení, nejste v extázi - jen žízníte. V srdci vám plane oheň. Hledáte něco, co by žízeň uhasilo, avšak nenacházíte vodu, nenacházíte zdroj, snažíte se v sobě žízeň potlačit. To je jediná možnost, kterou vidíte, protože žít s touto žízní nedokážete.
OSHO - Tři poklady tao
Miloš Škorpil
DĚKUJEME – BĚŽTE
Děkujeme, odcházíme! Zajímavý nápad, sbalit si kufry a běžet. Nic proti tomu, za první republiky a i dříve za Rakouska Uherska chodili lidé do světa na zkušenou, aby poznali, jak to ve světě chodí, aby poznali, že všude je chleba o dvou kůrkách a nikde do huby pečení holuby sami nelétají. Určitě na to mají nárok i lékaři, akorát by neměli zapomínat na Hippokratovu přísahu a taky proč šli studovat medicínu. Jestli proto, aby se měli v životě dobře, tak je dobře, že odchází, ať prominou, já si stále myslím, že lékařem se stává člověk proto, aby bylo dobře, aby se cítili dobře – zdraví a fit jejich spoluobčané, a když to dělají dobře a se srdcem na dlani, tak se pak budou mít dobře i oni. Svou zkušenost však musí v životě zažít každý z nás, tak jim zamávejme a vyprovoďme je slovy – DĚKUJEME – BĚŽTE ...
Miloš Škorpil
Společné vyběhnutí do roku 2011 s Běžeckou školou
Že to máte trošku z ruky, abyste přijeli třeba do Chebu, Prahy, Jablonce, Kutné Hory, Krkonoš, Pelhřimova ... NEVADÍ. Že budete ráno po Silvestrovském veselí znaveni – NEVADÍ. Že, že, že ..., NEVADÍ, my žádné výmluvy nebereme, my s nimi vyběhneme :).
Miloš Škorpil
Film, který stále běží a nemůžete ho zastavit …
... tak přesně takový pocit mám nyní, a jak pročítám ohlasy na Františkolázeňskou 21 hodinovku, tak vidím, že nejen já. Je to stejný pocit, jako když slezete z běžeckého pásu – taky vás to nutí jít stále dopředu ...
Miloš Škorpil
Musíš být vítěz – zabíjí naši (dětskou) duši
Od malinka slýcháme : „Musíš být vítěz, musíš být nejlepší, musíš se víc snažit, abys vyhrál, abys měl lepší známky“, postupem let se požadavky stupňují, „musíš se snažit, abys více vydělal, abychom si mohli pořídit lepší bydlení, měli lepší auto, mohli jet na lepší dovolenou ...“. Není divu, že to v lidech zabíjí duši, nejhorší na tom je, že tím je zabíjena dětská duše ještě dříve, než se může rozlétnout a poznat, proč na tento svět přišla. Není divu, že už od dětských let nevíme, co si s životem počít a to se pak s námi táhne do té doby, než řekneme: „A DOST, TOHLE TEDY OPRAVDU NECHCI, PROTO JSEM SE NENARODIL/NENARODILA!“
Miloš Škorpil
Jak najít cestu zpět do ráje - ke kořenům
Běžíce přes kořeny, zakopáváme, nadáváme na ně, zlobíme se na stromy, že nám je staví do cesty, při první příležitosti je odsekáme, zalijeme do asfaltu či do betonu a libujeme si, jak jsme na ně vyzráli.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Hádka o školních absencích skončila vraždou v rodině, hoch za ni dostal 7 let
Ve čtvrtek u Krajského soudu v Liberci při neveřejném jednání padl sedmiletý rozsudek nad mladíkem,...
Muž ve Francii se pokusil podpálit synagogu, policisté ho zastřelili
Policie v Rouenu na severu Francie v pátek ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit...
U izraelské ambasády ve Stockholmu se ozývala střelba, policie uzavřela okolí
Policejní hlídka ve Stockholmu v noci na pátek kolem 02:00 slyšela nedaleko izraelské ambasády...
KOMENTÁŘ: Politika, kde se nemluví, ale střílí. Jak zamezit, aby přešla i k nám
Středeční atentát na slovenského premiéra Roberta Fica je bolestným symptomem nemocné doby. A...
- Počet článků 133
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1494x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Běhání na Chodově
- Pražský maraton
- Co na talíř
- Tomáš běží pro Praple
- Bavíme děti
- Ondřej běží pro Paraple
- Bavíme se během
- Běžecká škola Miloše Škorpila