Než vás pozvu do své školy
Jsem kluk z venkova. Dnes už Horní Počernice sice patří k Praze, ale když jsem se narodil, dělilo nás od ní hezkých pár kilometrů. Navíc od tří do šesti let jsem žil s rodiči na různých místech Slovenska. Když jsem přišel do školy, musel jsem se nejdříve naučit česky. Byl jsem spíše střízlík a tak když jsem si chtěl vydobýt své místo na slunci, musel jsem své vrstevníky něčím zaujmout. Byl jsem hyperaktivní dítko, takže to zas nebyl takový problém. I z toho důvodu jsem začal chodit hned v první třídě do Sokola. Z dnešního pohledu to pokládám za to nejlepší, co tenkrát mé rodiče napadlo.
Naštěstí Sokol, kam jsem chodil, nebyl o prostných cvičeních, ale byl založen na rozvoji všestrannosti. Cvičení na nářadí, běhání venku, různé pohybové hry a hlavně nebylo to na povel a na píšťalku - prostě byli jsme si všichni bratry. V páté třídě jsem zkusil půl roku moderní gymnastiku. To byl dril a opakování stále stejných cvičení až do zblbnutí. Tam jsem poznal, co nechci, co není podle mého gusta a tak jsem se dal na atletiku.
Můj první trenér - Jiří Babuška - toho sice moc neuměl, ale uměl nás zblbnout. Byl to správný trenér pro žáčky. Ukázal nám, co se skrývá pod Komenského - škola hrou. Zcela přirozenou cestou jsme získali pohybové návyky a naučili se běhat, skákat, házet, ale hlavně získali jsme lásku k pohybu.
Druhým mým trenérem byl, už po vojně, Petr Bláha. Petra si neskutečně vážím, až on mě naučil, co je to běžecký trénink, ale také, že šanci má v životě dostat každý. Že není důležité, jaký má kdo talent, ale důležitější je, že má cíl a je schopný a ochotný si za ním jít. Petr, na rozdíl od jiných trenérů, vzal do své tréninkové skupiny každého, kdo o to požádal, koho ostatní trenéři odmítli jako neperspektivního.
Nesmím zapomenout ani na svého dědu, Františka Šimůnka, i když jsem ho moc nepoznal, přesto má na to, co dělám, velký vliv. Děda pocházel ze Žižkova, měl malou fabričku na vodní čerpadla, ale hlavně byl jedním z prvních mecenášů Čechie Žižkov. Nevím proč, ale tenhle fakt mi vždy imponoval.
Ve výčtu těch, co mě ovlivnili, nesmím zapomenout na svou maminku a babičku. Ani jedna to v životě neměla jednoduché. Se mnou už pak vůbec ne. Vždy jsem si šel vlastní cestou, přesto jsem v nich vždy cítil velkou oporu a lásku bez hranic.
A ještě dva lidé měli na můj život velký vliv. Brácha Mikoláš, který mě naučil se toulat světem s tornou na zádech, spát pod širým nebem a nemyslet na to, co bude zítra. Byl mým prvním učitelem, který mi ukázal, že žít se musí pro dnešek, že nezáleží na tom, co bylo nebo co bude, ale je třeba si užívat toho, co máme teď. A sestra Zuzana, knterá nejdřív neměla vůbec radost z mého narození, protože jsem zaujal její místo mazlíčka v hierarchii rodiny, ale tak jak jsme oba spěli svými životy, jsme si k sobě našli cestu. Má v sobě lásku, kterou v sobě měly maminka a babička, kterou projevovaly všem živým tvorům, kytičkám a lidem a tak, když jsem s ní, mám i je před sebou živoucí.
Tak, teď už víte hodně o mně, už víte kdo a jak mě v životě ovlivnil, jak smýšlím a co ode mne můžete čekat.
Zbývá už jenom ve stručnosti napsat, co běžecké škole předcházelo, než jsem se rozhodl a odvážil se ji otevřít:
• psal jsem o běhu a o běhání do různých časopisů jako: Běhy mimo dráhu, Run holic, Dobrodruh, ABC, Run, behej.com
• vydával společně s Janem Šourkem nejdříve Ultravytrvalost a posléze Běžecký svět
• s Milošem Čermákem psal tři roky do Lidových novin seriál - Maraton za čtyři měsíce
• s Bárou Žehanovou totéž pak do MF Dnes
• podílel se na zrodu a rozběhu behej.com
• vydal nebo se spolupodílel na vydání knih:
7+ 1 krok (nejen) k manažerské kondici
Běhání, od joggingu po maraton
Běháme po Praze a okolí
Jak uběhnout maraton za 100 dní
Miloš Škorpil
DĚKUJEME – BĚŽTE
Děkujeme, odcházíme! Zajímavý nápad, sbalit si kufry a běžet. Nic proti tomu, za první republiky a i dříve za Rakouska Uherska chodili lidé do světa na zkušenou, aby poznali, jak to ve světě chodí, aby poznali, že všude je chleba o dvou kůrkách a nikde do huby pečení holuby sami nelétají. Určitě na to mají nárok i lékaři, akorát by neměli zapomínat na Hippokratovu přísahu a taky proč šli studovat medicínu. Jestli proto, aby se měli v životě dobře, tak je dobře, že odchází, ať prominou, já si stále myslím, že lékařem se stává člověk proto, aby bylo dobře, aby se cítili dobře – zdraví a fit jejich spoluobčané, a když to dělají dobře a se srdcem na dlani, tak se pak budou mít dobře i oni. Svou zkušenost však musí v životě zažít každý z nás, tak jim zamávejme a vyprovoďme je slovy – DĚKUJEME – BĚŽTE ...
Miloš Škorpil
Společné vyběhnutí do roku 2011 s Běžeckou školou
Že to máte trošku z ruky, abyste přijeli třeba do Chebu, Prahy, Jablonce, Kutné Hory, Krkonoš, Pelhřimova ... NEVADÍ. Že budete ráno po Silvestrovském veselí znaveni – NEVADÍ. Že, že, že ..., NEVADÍ, my žádné výmluvy nebereme, my s nimi vyběhneme :).
Miloš Škorpil
Film, který stále běží a nemůžete ho zastavit …
... tak přesně takový pocit mám nyní, a jak pročítám ohlasy na Františkolázeňskou 21 hodinovku, tak vidím, že nejen já. Je to stejný pocit, jako když slezete z běžeckého pásu – taky vás to nutí jít stále dopředu ...
Miloš Škorpil
Musíš být vítěz – zabíjí naši (dětskou) duši
Od malinka slýcháme : „Musíš být vítěz, musíš být nejlepší, musíš se víc snažit, abys vyhrál, abys měl lepší známky“, postupem let se požadavky stupňují, „musíš se snažit, abys více vydělal, abychom si mohli pořídit lepší bydlení, měli lepší auto, mohli jet na lepší dovolenou ...“. Není divu, že to v lidech zabíjí duši, nejhorší na tom je, že tím je zabíjena dětská duše ještě dříve, než se může rozlétnout a poznat, proč na tento svět přišla. Není divu, že už od dětských let nevíme, co si s životem počít a to se pak s námi táhne do té doby, než řekneme: „A DOST, TOHLE TEDY OPRAVDU NECHCI, PROTO JSEM SE NENARODIL/NENARODILA!“
Miloš Škorpil
Jak najít cestu zpět do ráje - ke kořenům
Běžíce přes kořeny, zakopáváme, nadáváme na ně, zlobíme se na stromy, že nám je staví do cesty, při první příležitosti je odsekáme, zalijeme do asfaltu či do betonu a libujeme si, jak jsme na ně vyzráli.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Ani vás nepustí do haly. Podvodů při prodeji lístků na MS v hokeji přibývá
Organizátoři i policie varují: Kupovat vstupenky na mistrovství světa v hokeji od někoho jiného než...
Katar plánuje vyhoštění lídrů Hamásu, ale není kam. Jordánsko je zpět nechce
Premium Katar je místo, kde si lídři teroristické organizace Hamás léta užívali pětihvězdičkového luxusu....
Za bydlení politiků platíme tisíce, vládní byty a vily mnozí z nich nevyužívají
Premium Stát jen za tento rok zaplatí za bydlení v Praze mimopražského ministra školství Mikuláše Beka...
Izrael zavřel hraniční přechod do Pásma Gazy. Humanitární pomoc tam končí
Izraelská armáda v neděli oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený...
Prodej orné půdy, 38600 m2, Dětřichov
Dětřichov, okres Liberec
2 999 000 Kč
- Počet článků 133
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1494x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Běhání na Chodově
- Pražský maraton
- Co na talíř
- Tomáš běží pro Praple
- Bavíme děti
- Ondřej běží pro Paraple
- Bavíme se během
- Běžecká škola Miloše Škorpila