Běhání okolo Javořice
Miloš Škorpil Je to krásný kraj. Samý kopec, spousta stromů, kamení, rybníků, brouzdališť a močálů. Tedy přesně místo, kam si vyjet ve chvíli, kdy žabičky hlásí vytrvalý déšť. Navíc poté, co posledních pár dní propršelo, to asi není nejšťastnější nápad. Ale protože jsme sem pozvali další lidičky, kteří mají rádi běhání a nejsou zrovna z cukru, a na poslední chvíli neodřekli, tak jsem ani neměl co řešit.
Cesta z Prahy byla deštivá, a pohled na promočenou louku u chaty, studený rybník před ní, člověka příliš nerozehřál. Stačilo však, aby dorazili první hosté a zima byla pryč. Za chvíli už po ní nebylo ani památky a osmnáct odvážných se mohlo těšit na dny příští, zvláště pak, když se večer na obloze vyhoupli hvězdy.
Ráno nás přivítalo sice chladem, ale slunce se už plácalo na obloze a slibovalo krásnou podívanou. Měli jsme v plánu běžet na Babí horu a tady se rozdělit do dvou skupinek s tím, že ta vytrvalejší se vydá na Javořici, a druhá to vezme zpět a pak to stočí okolo lesa na Hradisko. U Sumrakovského lomu jsem ale ostatní přesvědčil, že když je tak krásně, tak by byla škoda nechat si ujít jedinečnou příležitost pokochat se výhledy na Vysočinu a Novohradské hory, Hradisko si necháme na neděli a kdo bude chtít, tak se bude moci vrátit trošku dřív a nebude muset šplhat až na vrchol.
Vymyšlené to bylo skvěle, akorát že ti, kteří se pak vraceli dřív, si sebou nevzali mapu, což já ani Franta Holý - trasér, jsme netušili. Navíc si cestu zpět nepamatovali a nakonec do Chytrova dorazili dost dlouho po nás. No ale zase poznali další krásy okolí. Nejvíc naběhal Buldok, který si tak už z Vysočiny odvezl bezmála uběhnutý první maraton. Když jsme ho po nějaké době objevili deset kilometrů od základny, slintal blahem jako opravdový buldok :).
Všichni jsme si ale užili krásné dopoledne a pak s chutí snědli, co nám dali na talíř.
V neděli už nám svatý Petr tolik nepřál. Pršelo, ale ani to většinu z nás neodradilo od toho, abychom se ještě jednou proběhli. Tentokrát jsme se ale rovnou rozdělili na dvě skupinky. Franta si vzal tu, která se nechtěla trmácet přes hory a doly lesními cestami, a druhá skupina se vydala dobýt Hradisko. Po cestě se mi podařilo zahlédnout krásného muflona, bohužel odmítl se nechat zvěčnit. Pak ostatní odmítli zapózovat mi v kančím rochništi. To mi však nijak nevadilo. Jak já, tak i ostatní jsme si těch deset kilometrů nahoru, dolu, nahoru, dolu, nahoru, dolu skvěle užili a nakonec si vyběhli i na to Hradisko.
Sice je to jen skála na kopci, ale v tom deštivém dni měla obzvláštní kouzlo. To kouzlo umocňovaly staré duby, které jí chrání a mírný opar, který se nad ním snášel. Sílu, hloubku a moudrost tohoto místa snad musí cítit každý, kdo na něj vstoupí. Aby však na vás začalo působit, je třeba zde chvíli pobýt sám.
Takže až zavítáte na Javořickou vrchovinu a patříte-li mezi ty, kteří mají rádi tajemno, věří v sílu přírody a matky země, vydejte se na Hradisko. Dny, kdy se z oblohy snáší déšť, jsou pro to nejlepší, protože to jen málo duší zavítá na toto opuštěné místo, a vy si zde budete moci sami a nerušeně uspořádat své myšlenky a budete odměněni klidem a mírem ve své duši.
Každopádně víkend, který jsem strávil ve společnosti stejně „postižených" lidiček, byl skvělý a osobně se už těším na ten další za měsíc, tentokrát v okolí SOOSu a Františkových lázní v Západních Čechách.
Miloš Škorpil
DĚKUJEME – BĚŽTE
Děkujeme, odcházíme! Zajímavý nápad, sbalit si kufry a běžet. Nic proti tomu, za první republiky a i dříve za Rakouska Uherska chodili lidé do světa na zkušenou, aby poznali, jak to ve světě chodí, aby poznali, že všude je chleba o dvou kůrkách a nikde do huby pečení holuby sami nelétají. Určitě na to mají nárok i lékaři, akorát by neměli zapomínat na Hippokratovu přísahu a taky proč šli studovat medicínu. Jestli proto, aby se měli v životě dobře, tak je dobře, že odchází, ať prominou, já si stále myslím, že lékařem se stává člověk proto, aby bylo dobře, aby se cítili dobře – zdraví a fit jejich spoluobčané, a když to dělají dobře a se srdcem na dlani, tak se pak budou mít dobře i oni. Svou zkušenost však musí v životě zažít každý z nás, tak jim zamávejme a vyprovoďme je slovy – DĚKUJEME – BĚŽTE ...
Miloš Škorpil
Společné vyběhnutí do roku 2011 s Běžeckou školou
Že to máte trošku z ruky, abyste přijeli třeba do Chebu, Prahy, Jablonce, Kutné Hory, Krkonoš, Pelhřimova ... NEVADÍ. Že budete ráno po Silvestrovském veselí znaveni – NEVADÍ. Že, že, že ..., NEVADÍ, my žádné výmluvy nebereme, my s nimi vyběhneme :).
Miloš Škorpil
Film, který stále běží a nemůžete ho zastavit …
... tak přesně takový pocit mám nyní, a jak pročítám ohlasy na Františkolázeňskou 21 hodinovku, tak vidím, že nejen já. Je to stejný pocit, jako když slezete z běžeckého pásu – taky vás to nutí jít stále dopředu ...
Miloš Škorpil
Musíš být vítěz – zabíjí naši (dětskou) duši
Od malinka slýcháme : „Musíš být vítěz, musíš být nejlepší, musíš se víc snažit, abys vyhrál, abys měl lepší známky“, postupem let se požadavky stupňují, „musíš se snažit, abys více vydělal, abychom si mohli pořídit lepší bydlení, měli lepší auto, mohli jet na lepší dovolenou ...“. Není divu, že to v lidech zabíjí duši, nejhorší na tom je, že tím je zabíjena dětská duše ještě dříve, než se může rozlétnout a poznat, proč na tento svět přišla. Není divu, že už od dětských let nevíme, co si s životem počít a to se pak s námi táhne do té doby, než řekneme: „A DOST, TOHLE TEDY OPRAVDU NECHCI, PROTO JSEM SE NENARODIL/NENARODILA!“
Miloš Škorpil
Jak najít cestu zpět do ráje - ke kořenům
Běžíce přes kořeny, zakopáváme, nadáváme na ně, zlobíme se na stromy, že nám je staví do cesty, při první příležitosti je odsekáme, zalijeme do asfaltu či do betonu a libujeme si, jak jsme na ně vyzráli.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy
Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...
Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu
Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...
Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury
Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...
Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha
Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 133
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1494x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Běhání na Chodově
- Pražský maraton
- Co na talíř
- Tomáš běží pro Praple
- Bavíme děti
- Ondřej běží pro Paraple
- Bavíme se během
- Běžecká škola Miloše Škorpila