Miloš Škorpil
- Počet článků 133
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1494x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Běhání na Chodově
- Pražský maraton
- Co na talíř
- Tomáš běží pro Praple
- Bavíme děti
- Ondřej běží pro Paraple
- Bavíme se během
- Běžecká škola Miloše Škorpila
Oblíbené blogy
Miloš Škorpil
Film, který stále běží a nemůžete ho zastavit …
... tak přesně takový pocit mám nyní, a jak pročítám ohlasy na Františkolázeňskou 21 hodinovku, tak vidím, že nejen já. Je to stejný pocit, jako když slezete z běžeckého pásu – taky vás to nutí jít stále dopředu ...
Miloš Škorpil
10. LGT Alpin Marathon – křest vodou a ohněm
Vypadalo to všechno nablýskaně, pohodově, úchvatně. Sluníčko hřálo, vzduch osvěžoval svěží vánek, který si pohrával s mlhou na vzdálených kopcích. Bylo však teprve odpoledne před závodem a bohužel předpověď na den závodu byla: déšť a bouřky. Trefili to na sto procent. Více viz www.bezeckaskola.cz
Miloš Škorpil
Konečný účet po Volkswagen Maratononu Praha
Konečný účet po Volkswagen Maratononu Praha činí 136.260,- Kč - DĚKUJEME Nevím, zda mě zase neustřihnou, ale protože nikoho k ničemu nenabádám, jen informuji o tom, jak to dopadlo, tak snad ne.
Miloš Škorpil
Proč běžcům před cílem maratonu zarůstaly nohy do země
Sledoval jsem šustot a šepot po Volkswagen Maratonu Praha, a tak jako určitě mnohému z vás mi neunikl jeden důležitý fakt. Hodně lidí dodrželo odpovídající tempo, správně občerstvovalo a přesto odpadlo v posledních kilometrech před cílem, jeden dokonce jen několik stovek metrů, nebo došli do cíle jen s nejvyšším sebezapřením.
Miloš Škorpil
Běžecké boty pro hobby běžce
Víc jak deset let jsem neměl na nohou jiné než špičkové běžecké boty. Na ty z třetí cenové skupiny jsem se díval - řekněme - skrz prsty. Musím přiznat, že to bylo ode mne hloupé. I tyto boty mohou totiž splňovat parametry, které má splňovat kvalitní běžecká obuv.
Miloš Škorpil
Vyslanci poběží pro Paraple – Tučňákovi následovníci
Jak už se stalo dobrým zvykem, tak i letos poběží na trati Volkswagen Maraton Praha běžci, kteří nepoběží jen sami za sebe, nepoběží jen pro dosažení co nejlepšího výkonu, zato však poběží pro Paraple. Poběží pro radost z toho, že mohou pomoci dobré věci. První rok běžel pro Paraple Tučňák a dodnes je to jeden z jeho nejsilnějších zážitků. V loňském roce běžel pro Paraple Buldok - to byl zážitek jak pro něj, tak pro desítky těch, co ho na jeho cestě podporovali, tak také pro členy dvou štafet, které mu pomohly podat jeho heroický výkon přímo na trati.
Miloš Škorpil
Než vás pozvu do své školy
Než vás pozvu do své běžecké školy, chci vás pozvat na krátké proběhnutí svým životem. Nebojte se, současný osobní život do toho zatahovat nebudu. Mou snahou je spíše umožnit vám nahlédnout do zákoutí, která si člověk chrání, aby se nedával druhým všanc, ale která je důležitá znát, když chcete, aby vám druhý člověk věřil, že jste schopni mu pomoci, i když třeba za úplatu, tak hlavně z prosté lidské lásky.
Miloš Škorpil
Jak se připravit na útěk před medvědem brtníkem
Dá se natrénovat na trháky, kdy se jeden či více běžců odpoutá od startovního pole a je třeba je dohnat. Tím tak samozřejmě musí zákonitě porušit pravidlo pomalého běhu a prostě to na chvíli přepálit. Ovšem na druhé straně, tím že jsou s náskokem v čele a stadion je začne povzbuzovat, neb divákům se to pochopitelně líbí víc, než když běží fádně jeden za druhým, takže to jim může dodat sil navíc. Naopak to může psychicky deptat ty vzadu, kteří sice běží s rozvržením sil, ale můžou získat dojem, že náskok už nedoženou, tedy z jejich pohledu ztrátu. Dá se i tohle natrénovat? Myslím že ano, takže spíš otázka zní: „trénuje se i tohle?" Prostě podobně jako když v lese spatříme medvěda a následně vyvineme životní akceleraci, tak by i třeba olympijská zlatá mohla být podobnou motivací. Zhruba tento dotaz od Oldiesse se také objevil jako komentář k blogu o pomalém běhání.
Miloš Škorpil
Prachatický maraton – děti a jejich učitelé proti dvěma vyzyvatelům
„Ty děti jsou nemožné. To za našich mladých let nebývalo. Jsou to líné a nevděčné mrchy." Podobné a ještě horší povzdechy a odsudky na dnešní děti lze zaslechnout ve školách, ale i na ulicích. Když to někde zaslechnu, rychle se podívám, zda nesedím v nějakém stroji času, jenž mě nese mým životem zpět a neocitl-li jsem se právě někde v roce 1970, kdy jsem opouštěl základní školu. To samé na adresu dětí, tedy nás, jsme poslouchali od dospělých také. Jak ten čas letí a přesto, jak vše zůstává při starém.
Miloš Škorpil
Měsíční běh sněhovým královstvím
Řada lidí okolo mne začíná podléhat depresi, že je v zimě zima. Globální oteplování se letos nějak nekoná a po pár letech se zase můžeme vesele klouzat, brodit sněhem, halit se do kožichů, šál, čepic a návlečníků. Konečně mají smysl spodky, funkční teplé prádlo, podkolenky a grog po procházce promrzlou noční krajinou, zalitou stříbrnou září měsíce.
Miloš Škorpil
Proč máme běhat na začátku pomalu, když se nám chce běžet rychle
Proč máme běhat na začátku pomalu, když ještě máme plno sil a jen na začátku jsem schopný, schopná běžet rychle a pak už je to jen spíše ploužení? Tenhle dotaz se objevuje se železnou pravidelností u většiny běžců a běžkyň, kteří po delší době začínají běhat, jsou natěšení a šťastní, že konečně v sobě našli sílu a přesvědčili se, že teda už. Běžců a běžkyň, kteří mají většinou nějakou sportovní minulost a vzpomínají na lepší časy, kdy ještě měli dobrou fyzickou kondici.
Miloš Škorpil
Break dance mezi padajícím krajkovím
Dva roky jsem neběhal žádné intervaly. Prostě jsem si jen tak pobíhal, včera tady, dnes onde a zítra zas o kus dál. Běh a běhání mi sloužilo jen k tomu, abych dobíjel baterky, čistil si hlavu a promýšlel své další životní kroky. Dá se říct, že za ty dva roky v mém životě nezůstal kámen na kameni. Jediné, co zůstalo, jsou PŘÁTELÉ, běh a zdraví. Vše ostatní je nové.
Miloš Škorpil
Požehnaný den v lidmi zapomenutém kraji
Strávil jsem jeden ze svých nejhezčích Štědrých dnů a to v kraji, který je požehnaný Bohem, ale lidé na něj zapomněli. Tedy zapomněli, oni z něj byli vyhnáni a život se v něm na padesát let zastavil. Ne, že by tu lidé nežili, ale bohužel, ti co zde žili původně a byli odejiti, se sebou odnesli i duši míst, kde po staletí žily jejich rody. A ti, co sem přišli hledat nový domov, svou duši povětšinou zanechali tam, odkud přišli.
Miloš Škorpil
Přejeme nám
Končí rok, který každému z nás přinesl něco dobrého i něco méně dobrého, tak jak to ostatně roky nosí. I když na život, na štěstí, smůlu, osud, lidi okolo sebe často žehráme, je nabíledni, že vše, co nám život přináší a dává, je jen to, co sami vytváříme. Je jedno, zda jsme ochotni si to připustit, či ne. Prostě takhle to funguje a my s tím můžeme udělat VŠECHNO co CHCEME. Chce to jediné: VÍRU, VÍRU a zase VÍRU a pak nekonečnou TRPĚLIVOST. Takže v podstatě čtyři věci, že?
Miloš Škorpil
Sněhobílé pobíhání
Na ježdění autem to ideální není, ale proběhnout se v čerstvě napadaném sněhu je balzám na duši. Pravda, i přes goretexové boty na nohách mám v botách mokro, ale pohled na nedotčené bílé pláně mě natolik uvnitř hřeje, že trošku toho mokra a chladu vůbec nevnímám.
Miloš Škorpil
Příslib návratu
Za okny panuje zima. Skončil listopad, měsíc, který jsem nikdy neměl moc rád. Ne snad proto, že stromy shazují svůj krásný barevný šat a odívají se do smuteční černě. Naopak pokud jde o stromy, tak se na tohle období těším a těšil jsem se vždycky, neboť se moc rád dívám na jejich černé kontury v zasněžené krajině, nebo na krvavé západy slunce, na jejichž pozadí je můžu takto svlečené pozorovat.
Miloš Škorpil
Běh je čirá radost
Podívejte se na běžící dítě, podívejte se mu do očí, jak září, jakoby říkaly: „Není nic krásnějšího na světě než běžet, běžet a běžet." Sledujte každý jeho pohyb a uvědomíte si, že ten pohyb říká to samé. I vás to chytne. Zachytíte proud čisté energie, zalije vás proud čiré radosti, není nic, co byste v té chvíli nedokázali. To všechno můžete získat skrze běh.
Miloš Škorpil
Ujíme a usedíme se k smrti
Dneska, tak jako ostatně vždycky, jsem cestou autem poslouchal Radiožurnál a zaujala mě tam informace o tom, že jedním z největších nebezpečí dneška je v zemích s vysokou životní úrovní cukrovka. Asi si pomyslíte, proč straší, vždyť my zas tak vysokou životní úroveň nemáme. Možná máte pravdu. Podle výskytu cukrovky však patříme určitě k velmi ohroženým druhům. Vždyť 8 % obyvatel České republiky má tuhle nemoc a z výdajů na zdravotnictví pak cukrovka schlamstne plných 10 %.
Miloš Škorpil
Zúčtování s během – když jde jednomu o život
Podzim, to je takový čas účtování a tak jsem se dnes rozhodl zúčtovat s během. Venku je, že bys mě ven nevyhnal, náladu mám už od rána pod psa. Nechce se mi nic dělat a jediné na co myslím je, že si natáhnu teplé fusekle a půjdu zalehnout na divan. Ale nedá mi to a zasedám ke klávesnici, protože jsem se rozhodl zúčtovat s během a běháním vůbec. Vždyť kdo by se ještě v dnešní době chtěl přemisťovat tím, že bude dávat v rychlém sledu jednu nohu před druhou? Ještě bych se přerazil.
Miloš Škorpil
Manažer a kondice – já nejlépe vím, co potřebuji
Zdá se vám na té otázce něco divného? Mně tedy rozhodně. Manažer, tedy alespoň podle mého laického výkladu, by měl být člověk, který řídí, plánuje, nařizuje a deleguje. Tedy měl by si být schopen zorganizovat svůj čas. Jasně, vím, že je to někdy skoro neřešitelný problém, když se na vás valí jeden problém za druhým a vy skáčete z místa na místo jak opička na gumě. Ale přesto!
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
