Na hrubý pytel hrubá záplata se také říká. Asi vám někdo v životě hodně ublížil, že jste své srdce zakryl pod tu nejhrubší záplatu, kterou ani lidské neštěstí nedokáže projít.
Rovněž se říká: „Řezat, řezat, řezat!" Možná je to právě to, co vás v životě postihlo a tak nyní řežete, řežete a řežete, padni komu padni. Bohužel, nebo možná bohu dík, záleží z jakého pohledu se na to díváme, to chodí tak, že s čím člověk zachází, tím také schází a ne jen na těle, ale i na duchu.
V názvu tohoto blogu jsem se zmínil o pálení čarodějnic, nebylo to něco mimo mísu, neboť tím bylo míněno, že jsem se měl v pátek večer možnost zúčastnit jedné z akcí, kdy se pálily čarodějnice a při níž se myslelo na paraplegiky, a nejen myslelo. Celé se to odehrálo v Děčíně. Bylo úžasné sledovat moderátorku, jak lidi motivuje. Bylo úžasné sledovat více než tisícovku lidí, kteří se motivovat nechali a běželi pro paraplegiky, aby jim pomohli a měli lepší život.
Při té příležitosti došlo v diskuzi i na to, jak někteří lidé nechtějí vidět a nechtějí slyšet, stejně jako dřív. Proto také jako dřív (dřív myslím roky 1945 - 1989 u nás) dělají, že problém není a tím si myslí, že je vystaráno. Proto také mohou lidé naletět na špek 30 korunovým Ráthovkám v lékárnách a podobným dalším výmyslům naší slavné sociálně-socialistické demokratické strany. Když vidím jejich bilboard o jistotě, tak se mi svírá nejen žaludek. No jak ale správně Velká hlava napsala - věci se mají řešit principiálně, takže je čas se principiálně vzpamatovat a říci si, zda chceme žít zase za železnými oponami, nebo se volně toulat po všech končinách naší krásné matičky země. Já jsem rozhodně za to druhé.
Je to vše jen o nás a na nás, budeme-li pasivně přihlížet, nebo zalézat do svých chlívků vystrašení prasečí chřipkou, pak ten, komu nebo na nějž věříme, s námi.